% (Laryš 2010). Právě výsledky druhého kola prezidentských voleb vedly k rozpoutání
Oranžové revoluce. Už během sčítání hlasů se šířily zprávy o falšování výsledků voleb.15
Každá dramatická událost vyvolá důsledek, nějakou symbolickou akci. Pod tím si
můžeme představit mnoho událostí, například podle Ruské revoluce byly touto symbolickou
akcí masy dělnic, které vyšly do ulic 8. března (MDŽ), demonstrovaly a volaly po větším
přídělu chleba, přičemž dav demonstrantů narůstal každým dnem (Figes 2000: 297; Brinton
1965: 70-74). V případě Ukrajiny se zprávy o zfalšování výsledků druhého kola prezidentských
voleb rychle šířily a vyvolaly protesty hned následující den. Nejdříve vypukly v Kyjevě (na
náměstí Nezávislosti), kde se shromáždilo asi 200 tisíc nespokojených lidí a poté se rozšířily
do dalších měst na západě země. Juščenka podporovaly západní země, zejména Polsko 16 a
Litva, Janukovyče podporovalo hlavně Rusko. Opozice podala odvolání k Nejvyššímu soudu
proti výsledkům voleb a počty demonstrantů mezitím narůstaly každým dnem. 27. listopadu
2004 se na náměstí Nezávislosti shromáždilo až 1,5 milionů demonstrantů (Kudelia 2007: 93).
Novináři protestovali nebo odcházeli z vysílání stanic kontrolovaných vládou a žádali svobodu
slova. Evropa, USA, Kanada a Velká Británie výsledky voleb neuznali, žádali o přezkoumání
a hrozili sankcemi. Důležitou rolí zde sehrálo rychlé poskytování informací o zfalšovaných
výsledcích voleb.17 Díky mediím a internetu docházelo k rychlému šíření zpráv a zejména
k masové mobilizaci obyvatel na náměstí Nezávislosti v Kyjevě a později i v dalších městech.
I 5 Kanál hrál významnou roli v průběhu revoluce. Stanice začaly vysílat nezkreslené zprávy,
a proto se více lidí přidávalo k demonstrantům. Už po pár dnech revoluce přešli všichni
zaměstnanci provládních stanic na stranu opozice. Internet a 5 Kanál se tak stali nedílnou
součástí při mobilizování mas (Way 2005).
Nejdůležitějším společným znakem fáze horečky, je podle Brintona existence určitého
bodu, kdy se úřady rozhodnou zakročit proti jednání revolucionářů. Fyzická represe má
probíhat podle přesně daného plánu, který se však nepodaří uskutečnit. V každé zkoumané
Docházelo k hromadným převozům voličů vlaky a autobusy od jedné volební místnosti ke druhé, kde hlasovali
na zfalšovaný voličský průkaz. Docházelo také k ovládnutí volebních komisí na východě země, který je v rukou
Doněckého klanu a k uplácení voličů. Důsledkem toho dosáhla volební účast v Doněcké oblasti skoro 97 %.
16
Zákonodárci polského Sejmu nosili oranžové kravaty a stuhy, čímž vyjadřovali podporu Ukrajině. Nejen
poslanci a zákonodárci podporovali Juščenka ale i polský lid, který protestoval zejména ve Varšavě ale i v dalších
velkých městech. Jedním z prvních zahraničních hodnostářů, který navštívil Ukrajinu a setkal se s Juščenkem, byl
bývalý polský prezident Lech Walesa. Demonstranti na náměstí Nezávislosti zdravili Walesu výkřiky "Polsko!
Polsko!" (Kuzio 2004).
17
Tuto funkci zde plnil Výbor voličů Ukrajiny. Jejich cílem je zvýšení úrovně demokracie a transparentnosti
volebního procesu, ochrana volebních práv občanů, stanovení principu svobodných voleb a pozorování volební
kampaně. Výbor spolupracoval také se zahraničními misemi, ty hlavní byly CIS-EMO, ENEMO, 33 OBSE
(CVU).
15
10