Nejvýše stála vládnoucí třída, která zahrnovala lidi ve středu veřejného zájmu, tj. politiky,
důležité státní úředníky, bankéře, důstojníky armádních jednotek a kněží. Ve zkratce se jednalo
a muže a ženy, kteří disponovali mocí, postavením, dobrou reputací a penězi. Vládnoucí třídě
často chyběly dispozice a zkušenosti k vládnutí a proto docházelo ke sporům. Žili také
nezřízeným životem, utráceli za luxusní nábytek, oblečení atd. a proto zde můžeme pozorovat
i finanční těžkosti. Nižší třídy záviděly vládnoucí třídě jejich bohatství a moc, docházelo tak
k silnému sociálnímu pnutí a napětí (Brinton 1965: 50-64). I poslední symptom lze nalézt na
Ukrajině. Jedná se zejména o boj Juščenko, Tymošenková vs. Janukovyč, neboli rolníci ze
západu vs. dělníci z východu, obecně to lze nazvat jako proevropská vs. proruská orientace.
Tento třídní boj nejvíce zesiluje v období před volbami, hlavně během kampaně. Každá strana,
každý kandidát hájí zájmy jiné části obyvatel, jiné třídy. Juščenko a jeho strana Naše Ukrajina
se vyznačuje proevropskou orientací a klade důraz na nezávislost země a posilování suverenity.
Popularitu a oblíbenost Juščenkovi přinesly reformy, které za své vlády, jako premiér,
uskutečnil. Oproti tomu Janukovyč a jeho Strana Regionů se vyznačuje proruskou orientací a
příznivce nachází zejména na východě země (rolníci, dělníci, horníci), hlavně v Donbasu,
odkud pochází. Usiluje o další sblížení s Ruskem, zavedení ruštiny jako druhého oficiálního
jazyka země a silně podporuje Ukrajinskou ortodoxní církev (Kubát 2004: 423-426).
Horečka
V každé společnosti probíhá dění před vypuknutím revoluce jinak. Někde může
existovat tzv. ticho před bouří, jinde se jedná o léta vyplněna růstem konfliktů a revolučních
nepokojů. Většinou je revoluce vyvolána jednou dramatickou událostí (zvratem), nebo i sérií
událostí. Dle Brintona například Ruská revoluce začala nejdramatičtěji a to jedinou událostí, tj.
pouliční nepokoje v centru Petrohradu v březnu 1917 (Brinton 1965: 69-70). V případě
Oranžové revoluce si pod tímto zvratem můžeme představit prezidentské volby. První kolo
prezidentských voleb konané 31. října 2004 probíhalo za klidných podmínek. Zvítězil velmi
těsně Juščenko s 39,9 % hlasů. Janukovyč obdržel 39,3 % hlasů (OSCE 2005). Juščenko
zaznamenal největší voličskou podporu v západních regionech, naproti tomu Janukovyče
podporovala zejména východní část země. Oba kandidáti tak postoupili do dalšího kola voleb.
Druhé kolo konané 21. listopadu 2004 se neslo ve znamení podvodů, ze kterých se obviňovaly
obě strany. Dle oficiálních výsledků se vítězem stal Janukovyč s 49,5 % hlasů. Juščenko získal
46,6 % hlasů, i když volební průzkumy prokazovaly vítězství Juščenka poměrem 52 % ku 43
9